UBYTOVÁNÍ V ROUBENÝCH CHALUPÁCH

Jeseníky - Velké Losiny

Něco málo o Velkých Losinách

Budova ruční papírny Velké Losiny leží mezi Rapotínem a Loučnou na hlavním tahu Hrubým Jeseníkem ze Šumperka přes Červenohorské sedlo do Jeseníku, asi 15 km od Nových Losin.
Obec Velké Losiny byla založena roku 1297 a patří k nejstarším obcím Olomouckého kraje. Dějiny obce jsou úzce spjaty s rodem Žerotínů, jemuž obec patřila nejdříve jako zástava, ale od roku 1507 byla pevnou součástí jeho majetku. Z tohoto období až do současnosti zůstávají hlavními dominantami a památkami na časy slavné a zapomenuté zámek, ruční papírna, lázně, farní kostel a další drobnější církevní i světské stavby.
Ruční papírna je poslední výrobnou ručního papíru ve střední Evropě. Dodnes se většina výroby odehrává jako za časů jejího vzniku. Jedna z nejstarších dosud pracujících evropských manufaktur byla založena ve Velkých Losinách v 90. letech 16. století (poprvé se připomíná roku 1596) držitelem panství Janem mladším ze Žerotína. S osudy šlechtického dominia a jeho žerotínských držitelů byl podnik spjat až do 2. poloviny 18. století. Dnešní klasicistní podobu s typickou šindelovou mansardovou střechou, pod kterou probíhá sušení papírových listů, získala ruční papírna na přelomu 18. a 19. století. V roce 1987 bylo v interiérech manufaktury zřízeno specializované muzeum papírenské výroby (jediné Zámek Velké Losiny v ČR), které je zpřístupněno nejširší veřejnosti. Prohlídkový okruh prochází nejatraktivnějšími částmi objektu včetně stěžejních pracovišť výroby ručního papíru. V malé prodejně jsou k zakoupení dárky a upomínkové listy z ručního papíru. Velkolosinský ruční papír je dodáván do významných institucí v čele s kanceláří prezidenta České republiky.
Krásný renesanční zámek s arkádami, freskami a sgrafity se dochoval do dnešních dnů i se zařízením, nábytkem, obrazy a gobelíny v téměř nezměněné podobě. Renesanční zámek je spjat s rodem Žerotínů, kteří patřili k nejstarším a nejslavnějším moravským feudálům. Losinské zboží získal asi v roce 1558 Jan mladší (později se psal starší, + rok 1608) ze Žerotína, který nechal v průběhu poslední třetiny 16. století skromnou vodní tvrz přestavět na reprezentativní sídlo. Stavba tzv. barokního křídla dokončil Janův syn Jan Jetřich (asi 1586-1645). Konfiskace majetku pro účast Žerotínů na stavovském povstání (1620) skončila nakonec pro Žerotíny příznivě. Přemysl III. přestoupil z evangelické na katolickou víru a majetek zachránil. V roce 1659 byli na nádvoří zámku sťati tři rychtáři, kteří vedli zdejší sedláky k rebelii proti vrchnosti a od roku 1678 byl zámek svědkem neblahých čarodějnických procesů. K řadě přestaveb došlo za Jana Ludvíka (1691-1761), mj. i k úpravě zámecké kaple vyzdobené freskami J. K. Handkeho. Ve 30. letech 18. století byla vybudována u zámku krásná barokní zahrada. Lichtenštejnové, kteří koupili losinské panství roku 1802, na zámku trvaleji nepobývali a objekt si tak zachoval svoji původní podobu. Největším zásahem bylo zrušení okrasné zahrady a její přeměna na krajinářský park. Zámecké interiéry jsou vybaveny jedinečnými soubory vzácných historických a uměleckých předmětů převážně z původních žerotínských sbírek. Zcela unikátní je tzv. rytířský sál vyzdobený koženými tapetami, kachlovými kamny (kolem roku 1589) a stejně starým příborníkem. K nejcennějšímu mobiliáři patří tapisérie z 17. století s výjevy z antické mytologie. V tzv. barokním křídle je instalována obrazárna s díly středověkých malířů 17. až 19. století. V roce 1995 byl areál zámku prohlášen vládou České republiky za národní kulturní památku.
O velkolosinských lázních a léčivosti losinských vod svědčí svým prvním písemným dokladem z 16. století doktor Jordannes z Klausenburka. Jejich hojivé účinky však byly využívány již mnohem dříve, neboť teplé prameny zavánějící sírou přitahovaly pozornosti nejen místních obyvatel. O vybudování a zvelebení lázní se zasloužil rod Žerotínů, majitelů losinského panství. Ani lázním se nevyhnuly neblahé čarodějnické procesy, které si právě v Losinách v 17. století vyžádaly mnoho Vstup do hlavního lázeňského pavilonu obětí. Současný areál lázní tvoří čtyři léčebné pavilony z přelomu století a meziválečného období, které upoutávají svým architektonickým řešením. Hlavní pavilo Eliška slouží dospělým pacientům. Děti s neurologickými onemocněními se léčí v secesním pavilonu Šárka. Božena a Chaloupka jsou názvy dětských pavilonů. Jejich malí "obyvatelé" trpí respiračními chorobami a alergiemi. Pro Velké Losiny jsou charakteristické sirné prameny. Z několika pramenů vyvěrajících v areálu lázní je využíván k léčbě a napájení vnitřního i venkovního koupaliště teplý pramen Žerotín - přírodní léčivá termální sirná voda (sirná akroterma, teplota 36,2°C) se zvýšeným obsahem sirovodíku, hydrosulfidu, thiosironu a fluoridů. Vedle dalších termálních pramenů Petr a Dobra se tu nachází i zdroje studené sirné vody - prameny Karel v altánku lázeňského parku a Marie Terezie. Ty, ačkoliv se dříve využívaly k pitným kúrám, nejsou považovány za jednoznačně léčivé.
Velkolosinský farní chrám sv. Jana Křtitele s ochozem obsahujícím pohřebiště žerotínského rodu je jedním z nejkrásnějších a největších kostelů na Šumpersku.
Významnou památkou lidového stavitelství jsou dřevěné kostely v přilehlých obcích: sv. Michala v Maršíkově z roku 1609 a sv. Martina v Žárové z roku 1611.
Text a foto: kolektiv autorů těchto stránek (2004)
http://www.losiny.cz - oficiální stránky obce

Vytvořil: Jiří Vlasta Kos ve spolupráci s provozovatelem, spravuje: Tereza Kroupová © 2004-2014 - XHTML + CSS + PHP - min. doporučené rozlišení 800x600px
:: další uveřejňování či upravování všech zde použitých materiálu je zakázáno ::
Dovolená v ČR